Ačkoli byl Jeseník léta považován za město s vysokou mírou nezaměstnanosti, data posledních let potvrzují opak. Nezaměstnanost přímo v městě Jeseník se dlouhodobě pohybuje na rekordně nízkých hodnotách a nic nenasvědčuje tomu, že by situace v nejbližší měsících měla měnit. Po zimní mimosezóně naopak přichází další oživení trhu práce sezónními pracemi. Těmi jsou především práce ve stavebnictví, gastronomii a cestovním ruchu, zemědělství nebo lesnictví. Nezaměstnanost v Jeseníku tak ještě nejspíš během pár týdnů klesne a mohla by se dostat pod 3%.
V měsíci květnu dosáhl podíl nezaměstnaných osob v městě Jeseník 3,4%, což je pod celorepublikovým průměrem, který činil ve stejném období 3,5%. Podle statistického úřadu Eurostat je přitom míra nezaměstnanosti v Česku druhá nejnižší v Evropě . Pro představu, dubnová nezaměstnanost v Německu byla 5,6%, ve Finsku 7,9%, v Řecku 11,3% a Španělsku 12,7%.
Od roku 2014 lze pozorovat setrvalý pokles počtu uchazečů o zaměstnán. Zatímco v březnu roku 2014 hledalo zaměstnání 856 dosažitelných uchazečů, v březnu letošního roku jich hledalo zaměstnání pouze 258 a v květnu jich je aktuálně jen 232. Přesně opačný je vývoj počtu volných pracovních míst, který na rozdíl od počtu nezaměstnaných setrvale roste. Zatímco v březnu roku 2014 inzerovali zaměstnavatelé jen 41 volných pracovních míst, v březnu letošního roku inzerovali 179 a 182 volných jich je v květnu.
Rekordních hodnot dosahuje i další ekonomický ukazatel – počet uchazečů na 1 volné pracovní místo, který má pravděpodobně ještě lepší vypovídací schopnost o stavu ekonomiky, než oblíbená míra nezaměstnanosti. Zatímco v březnu roku 2014 na 1 volné pracovní místo vycházelo 20,9 uchazeče, v březnu letošního roku to bylo jen 1,4. V podstatě již od dubna 2017 se drží rozptyl této hodnoty mezi 1-2 v závislosti na sezónnosti.
Velká část ekonomů a ekonomických teorií se shoduje v názoru, že zdravá míra nezaměstnanosti se pohybuje na úrovni 5%. Vyšší nezaměstnanost vede k tlaku na zaměstnance, naopak nižší k tlaku na zaměstnavatele. Prizmatem tohoto názoru se dlouhodobě nacházíme v přezaměstnanosti, která by měla i nadále pokračovat. Zaměstnanci si tak i nadále udrží lepší vyjednávací pozici vůči zaměstnavatelům. Přezaměstnanost je zároveň silným pro-inflačním tlakem, zvyšujícím všeobecné ceny výrobků a služeb, což ostatně můžeme pozorovat všude kolem nás v každodenním životě.
Tibor Macík
Použité pojmy
Zdroje dat
